| JEZU KRISTE, ŠTĚDRÝ KNĚŽE | ||
|
Jistebnický kancionál, 1420 |
||
 |
||
|
M. Jan Hus |
2. Ty jsi v světě bydlil s námi, / tvé tělo trpělo rány / za nás, za hříšne křest'any / z tvé milosti.
3. Tys ráčil v nás přebývati, / chléb vezdejší chtěls náš býti, / chtě nás tudy obživiti / z tvé rnilosti.
4. Ó tvá dobroto důstojná, / ó k nám milosti přehojné! / Dáváš nám bohatství mnohá / z své rnilosti.
5. Dals krev z těla vycediti, / daváš v užitku ji píti, / chtě nás tudy obživiti / z své milosti.
6. Věrně se nám ve všem
dáváš, / rnilosti k nám svou plapoláš, / sobě nás tak za vzácné máš, / z své milosti.
7. Ráčils nás sám
zastoupiti, / život svůj pronaložiti, / tak večnou smrt zahladiti / z své milosti.
8. Draze's jistě nás vykoupil, / pro nás mra, svou duši pustil, / a tak nám věrně posloužil / z své milosti.
9. Ó tvá milosti k nám silná, / ach běda, kdož tebe nedbá, / než jinam o milost běhá / z své slepoty.
10. O křest'ané, z bludu
vstaňme, / dary dobré nám poznejme, /
k Synu Božímu chvátejme, / k té
milosti.
11. Kriste, pro nás umučený,
/ zsinalý a zohavený, / nám vždy milý bud' a ctěný / z své milosti.
12. Chvalme Ježíše milého, /
pro nás zde potupeného, / život večný máme z něho / z též milosti.
13. Jím zlého budem zbaveni,
/ ve všech ctnostech rozhojněni, / v život večný uvedeni / z téz
milosti.
14. Budiž chvála Bohu, Otci
/ i Synu jeho též moci, / Duchu jeho rovné moci / z též milosti.
15. Jakož byla od věčnosti,
/ budiž na věky v radosti / mezi námi bez žalosti / z té milosti.
